Některé děti jsou nadmíru čistotné, ale většina z našich ratolestí miluje blátíčko. Na zahradách v britských školkách nesmí chybět takzvaná „blátivá kuchyně“ (Mud kitchen), kde děti vyrábějí koláčky z bláta, míchají blátivou kaši, „vaří“ z bláta kávu nebo se v něm jen tak patlají. A když se dostanu se staršími školáky na školkovou zahradu, hádejte, kam zamíří nejdříve? No přece do blátivé kuchyně!
V Británii máme školní vyučování ještě v červenci, ale vy v Česku už máte prázdniny a můžete se s dětmi patlat v blátě od rána do večera. Proč byste jim to měli dovolit?
Dám vám k tomu několik skvělých důvodů:
Buduje to silnou imunitu
Dnešní přehnaně čisté prostředí dětem spíše škodí. Když se dítě patlá v hlíně a v blátě, dostává se do kontaktu s miliony přirozených půdních mikrobů. To učí dětský imunitní systém správně reagovat a prokazatelně snižuje riziko vzniků alergií, astmatu a ekzémů v pozdějším věku.
Je to přírodní antidepresivum
Čisté blátíčko léčí a zklidňuje mysl. V hlíně žije neškodná bakterie Mycobacterium vaccae. Vědci zjistili, že když se tato bakterie dostane kůží nebo vdechnutím do těla, stimuluje v mozku tvorbu serotoninu – hormonu štěstí a klidu. Hra v blátě tak u dětí odbourává stres, úzkost a přirozeně jim zlepšuje náladu. Zkrátka: zablácené dítě = šťastné dítě.
Je to skvělá hračka, a je zdarma
Kupované hračky mívají jasné určení. S autíčkem se jezdí, o panenku se děti starají jako o miminko. Bahno ale žádná pravidla nemá. Je to stoprocentně kreativní materiál. Nutí děti přemýšlet, zapojovat různé smysly, tvarovat, míchat klacíky, zdobit kamínky a lístky. Pamatujete si ještě na vlastní pečení blátivých koláčů nebo jak jste stavěli přehradu na potoce?
Hra s blátem rozvíjí motoriku
Dotýkat se rukama nebo chodidly chladného, kluzkého a měkkého bláta je pro dětský mozek obrovský smyslový zážitek. Navíc stimuluje reflexní body na rukou i nohou a chůze v něm posiluje klenbu chodidel. A to, že děti prsty hnětou a tvoří, úžasně rozvíjí jejich jemnou motoriku.
Kontakt s půdou buduje vztah k přírodě na celý život
Děti, kterým dovolíte chodit louží a zkoumat žížaly v mokré zemi, získají k přírodě úplně jiný vztah než děti, které znají les z televize. Vytvoří si k ní silné citové pouto. (Vím, co říkám – dnes jsme byli zase s vnuky na výletě a nemohla jsem z lesa dostat domů.)
Když děti vyrostou, bude pro něj naprosto přirozené přírodu chránit, protože v ní prožily ty nejsvobodnější chvíle svého dětství.
Na co si dát pozor? (Bezpečnost především)
Aby mělo hraní jen samé přínosy, držte se dvou pravidel. Pokud má dítě otevřené poranění kůže nebo aktivní vyrážky, hra s blátem pro něj teď vhodná není. A samozřejmě je třeba dbát na hygienu rukou po hraní.
Důležité je také místo. Půda v městských parcích bývá infikovaná výkaly pejsků, koček nebo městských hlodavců. Pokud jste ve městě, raději dětem připravte bezpečné blátíčko z koupeného zahradnického substrátu. Nebo – a to ještě lépe – zajďete si s nimi pohrát k rychlebským potůčkům a najděte si místečko dál od civilizace i pastvin.
A kdo všechno se v Rychlebech neobejde bez bahna?
Mezinárodní den bahna nevznikl proto, aby přidělal rodičům práci s praním zabláceného oblečení a s čištěním bot, ale aby připomínal, jak důležité bahno pro náš život je. Když se na něj podíváme očima ekologů, je to hotový poklad. Mokřady, tůně a bahnité břehy kolem našich potůčků a řek fungují jako houba. Zadržují vodu v krajině, ochlazují vzduch a navíc jsou důležité pro spoustu našich zvířecích sousedů. Například:
Vlaštovky a jiřičky si staví z bláta svá hnízda.
Motýlí samečci sají z bahna minerály, které v květech nenajdou, a předávají je i samičkám.
Vosičky kutilky a samotářské včely zednice používají bláto jako maltu ke stavbě a zamykání svých příbytků. Když je půda suchá, nemohou svá hnízda dostavět.
Bez bahna se neobejdou ani žáby, čolci a mloci, které můžete po dešti v našich Rychlebech taky spatřit.
A je jich ještě mnohem více…
Pojďme si tedy připomínat důležitost bahna pro naši přírodu i pro dětské zdraví a kreativitu nejenom předposlední červnový den.
