Měsíc leden započal nový kalendářní rok novými vyhlídkami a plány.

Tady u nás v Království (míněno Spojené království, ne to nebeské, i když si v Botanických zahradách v Kew připadám jako v nebi) je leden měsícem rozkvetlých sněženek, bramboříků, kamélií a lýkovců. Přestože jsem už skoro ponořená do jara, chápu, že v Česku zima stále panuje a ještě chvíli to potrvá, než se první předjarní paprsky zaslouží o to, že všechno kolem taky rozkvete.

Proto jsou při lednových aktivitách děti asi raději v teple,  ale je príma nalákat je na každodenní, alespoň krátký pobyt venku a stejně jako v létě nezapomenout s sebou lupy a zápisníky.

K čemu lupy? K pozorování sněhových vloček,  pobytových znaků zvířat a pupenů.

Už jste si udělali sbírku pupenů? Jestli ještě ne, tak teď je ještě příležitost. Učte děti, jak zacházet s nožem a jak uříznout větvičku, aby se neporanily a taky aby nepoškodily vzhled keře nebo stromu, a pak pěkně v teple doma jednotlivé vzorky popište. (PS: Pokud půjdete na tuhle výpravu s mrňaty, tak si raději vezměte s sebou zahradnické nůžky a i tak je třeba dbát na bezpečnost dětí.)

Je užitečné z každého druhu stromu a keře uříznout čtyři větvičky – jednu dát do vody a pozorovat, jak raší, další použít pro výrobu pomůcky na učení se o stromech a keřích a další dvě nechat usušit k procvičování a hraní her, jako třeba přiřazování větviček k obrázkům stromů nebo vyhledávání stejných druhů poslepu jen podle hmatu. Myslím, že si děti tohle hmatové větvičkové pexeso bez použití znaku zamilují. A když se děti naučí jemně svými prstíky rozeznávat, že větvička lísky je drsná s chloupky, lípa má větvičku i pupeny hladké, jírovec velké, časem  lepkavé, olše placaté a jasan má pupeny černé tuhé, nebudou mít problém určit druhy dřevin i v zimě, kdy ještě nevypučelo listí.

A až půjdete na lov pupenů, nezapomeňte se vybavit knížkou, kterou si předem prohlédnete a popovídáte si s dětmi, k čemu pupeny slouží, jaký mají význam a co se v nich ukrývá. Potom nebude pro děti těžké odpovědět třeba na otázku, proč jsou pupeny magnólie „huňaté“.

Když ještě mrazy přitvrdí, připravte si umělohmotné kelímky, naplňte je pěknými přírodninami, zalijte vodou a nechte zmrznout. Když pak ledové ozdoby z kelímků vyndáte, mohou sloužit jako venkovní dekorace.

Jak reagují na silné mrazy některá zvířata? Pátrejte a hledejte s dětmi v encyklopediích a na internetu. Zajímavý byl i pro mě článek z minulého týdne, který popisuje, jak se s mrazem vypořádali aligátoři v Ocean Isle Beach v Severní Karolíně. Video u článku ukazuje, jak aligátoři ve vodě zamrzli jen s vystrčenými nozdrami, aby mohli dýchat. Po rozmrznutí vody se tento druh aligátorů zase vrátí do běžného života.

Pro tří a čtyřleté děti ve školce jsme na minulý týden připravili zajímavou hru: Do kelímků s vodou jsme v mrazničce nezamrazili přírodniny, ale malé modely zvířátek: tučňáky, lachtany a další, které měly děti za úkol z ledu vysvobodit. Zabralo jim to každý den více jak hodinu, v podstatě celý dopolední pobyt venku na zahradě, a učily se při tom pojmy, jako mráz, tání, 0°C, studený, teplý, voda, led a názvy zvířátek, které vysvobozovaly. Moc je tahle aktivita bavila a projevily při jejich vysvobozování opravdovou kreativitu.

A co v místnosti? Zaručeně zaujme domácí vařená plastelína, ze které pak děti mohou zvířátka a jejich úkryty modelovat. Když se plastelína dobře uvaří, vydrží pak v ledničce i při denním používání několik týdnů.

Tak hurá do lednového pozorování, zkoumání a hraní. Únor se už mílovými kroky blíží a náš blog vám přinese nové náměty.