Prázdniny sice letí jako voda a sluníčko stále svítí naplno, ale my v Ekocentru nezpomalujeme. Ve čtvrtek 13. srpna se v kempu Červenka znovu sešla skvělá parta dětí a vedoucích, aby společně prožili další prázdnový Superčtvrtek. Program byl od samého rána neuvěřitelně pestrý.

Den jsme zahájili vzájemnými úsměvy a nadšeným očekáváním, které děti s sebou přinesly a hned po přivítání se kolega Lukáš pustil s dětmi do povídání o romských tradicích a do procvičování jazyka, který u nás pomalu, ale nenávratně mizí. Jak je dobře, že vede děti s láskou k tomu, aby  na své kořeny nezapomínaly. Pak následovaly písničky s pohybem a rozcvička.

Po rozcvičce, u které jsme se i docela nasmáli, se z dětí stali poštovní doručovatelé. Tahle hra měla vloni velký úspěch, a tak si ji děti s radostí zopakovaly. Rozdělily se do několika skupinek a každá z nich nejprve navštívila jednu z osmi „pošt“ pojmenovaných po okolních místech, která děti moc dobře znají (Javorník, Uhelná, Kobylá nad Vidnávkou, Vidnava a další). Tam dostaly zásilku a instrukce, jak ji dopravit dál. Běžné zásilky se doručovaly chůzí nebo během, ale doručení balíků už vyžadovalo týmovou spolupráci – děti se musely držet za ruce a někdy dokonce i jít pozpátku. Do toho všeho bylo potřeba v terénu vyhledat i „důchodce“ a v pořádku jim předat jejich důchod, a to všechno bylo ještě zkomplikováno třeba i fiktivním přerušením dodávky elektřiny.

Více než půlhodina intenzivního pohybu a hledání v terénu dala všem zabrat. Pořádně unaveným pošťákům proto přišla vhod zasloužená přestávka s koláčem, pitím a další porce písniček. Než byl čas na oběd, stihli jsme si dát ještě fotbalový zápas a vybíjenou.

Na oběd jsme se vydali lesíkem z kempu přímo do Ekocentra. V lese na děti čekal příjemný chládek, možnost povídat si s vedoucími i mezi sebou, a v cíli byl připravený výborný oběd. Zapékané těstoviny se zeleninou a míchaným salátem moc chutnaly, mnozí si chodili pro přídavek – a překvapivě to byli i ti nejmenší. Děti si po jídle nejen odpočinuly, ale také ukázkově uklidily jídelnu a umyly nádobí.

Cestou zpět do kempu jsme zvolili jinou trasu – kochali jsme se výhledy na Javorník, loukami a pozorovali roztomilá kachňátka.

Odpoledne proběhlo v tvořivém duchu. Děti poslouchaly příběh o holčičce Veronice a drobné modré květince rozrazilu, který se latinsky jmenuje stejně jako ona.  Povídali jsme si o tom, jak kolem sebe můžeme objevovat zázraky – a že i oni samotní takovým zázrakem jsou. Potom děti dostaly čtvrtky papíru a pustily se do tvoření. Nejdříve vytvářely stínové obrázky rostlin a pak si vyzkoušely „kouzelnou“ metodou vyškrabávání udělat obrázky s motivy květin a travin. Svá dílka si nalepily do přáníček, která si odnesly domů na památku.

Ale ještě nebyl čas k odchodu. Přišla poslední část programu, na kterou se děti moc těšily. Ukázka výcviku psa, velkého černého retrívra jménem Ina. A tímhle závěrem byly děti opravdu nadšené. Jak by ne, když jim Ina sundávala na povel vlněné ponožky, trpělivě poslouchala jejich povely, prolézala tunelem a hravě přeskakovala překážky.

Den rychle uběhl, i prázdniny letí jako voda, ale ještě nás čekají další dva Superčtvrtky a děti se mohou těšit na to, co jim přinesou.