Určitě jste to už s dětmi zažili: Venku podzim, za okny to fičí, je sychravo a doma dostanete chuť tvořit. Než ale vyrazíte do papírnictví pro barvy, zkuste se nejdřív podívat do vlastní spižírny. Najdete tam něco, z čeho by šly barvy připravit? Určitě ano. Máte tam cibuli, červené zelí a červenou řepu? Tak máte vyhráno. A určitě najdete v kuchyni čaj, kávu nebo kurkumu. Lidé si připravovali barvy z rostlin po tisíce let – a my si to dnes s dětmi taky vyzkoušíme.

Napadlo vás někdy, proč jsou rostliny tak pestré? Není to jen na ozdobu. Barvy jsou pro ně takovým přirozeným „opalovacím krémem“ proti silnému slunci, ochranným pláštěm před posledním jarním (nebo prvním podzimním) mrazíkem i štítem proti škůdcům.

A některé z nich jsou doslova barevní chameleoni. Třeba takové červené zelí. Ale proč se mu říká červené, když v obchodě koukáme na sytě fialovou hlávku? Všechno je to o prostředí. Když naše babičky zelí vařily, přidaly do hrnce kapku octa a fialová šťáva se jako kouzlem proměnila v zářivě červenou.

Zelí v sobě schovává citlivá barviva (anthokyany), která mění odstín podle toho, jestli potkají kyselinu nebo sůl, červená řepa vám zase půjčí neodolatelnou vínovou (schovává v sobě vzácná barviva betalainy). Cibulové slupky a černý čaj zase dodají teplé hnědé tóny starého pergamenu. A kurkuma? Ta vám na papíře rozsvítí zářivé podzimní slunce.

Jdeme na to: Malý kuchyňský experiment

Než namočíme štětce, ukažte dětem jedno malé barevné kouzlo. Udělejte si silný odvar z listů červeného zelí a rozdělte ho do tří skleniček. Do první přidejte kapku citrónové šťávy, do druhé trošku jedlé sody a třetí nechte jen tak na porovnání. Co jste pozorovali?

Jestli se pokus podařil, máte najednou z jediné zeleniny na stole hned tři různé barvy. Přidejte ke stolu skleničku s povařenou šťávou z řepy, silný odvar z cibulových slupek a kurkumu rozmíchanou v teplé vodě a vaše přírodní paleta je kompletní.

A teď přichází další zábavná část – kouzlo s bílou voskovou nebo svíčkou.

Dejte dětem bílou nebo světlou voskovku (nebo obyčejnou svíčku) a nechte je na akvarelový papír nakreslit obrysy podzimních listů s jemnou žilnatinu nebo tajný vzkaz. I když pořádně přitlačily (a to je podmínka), na bílém papíře nebude kresba skoro vidět. Pak jim dejte štětec a vaše přírodní barvy, aby mohly jimi papír přetřít a sledujte spolu s dětmi ten úžasný moment: vosk barvu odpudí a bílé motivy jako zázrakem vystoupí na barevném pozadí. (Drobná rada: Stůl raději zakryjte novinami a dětem dejte starší tričko – šťáva z řepy drží opravdu poctivě nejen na papíře.)

Tip na závěr: Dobrodružná mapa k pokladu

Chcete s dětmi podniknout ještě jedno dobrodružství? Dobře zmačkejte obyčejnou čtvrtku, zlehka ji narovnejte a natřete ji teplým odvarem z cibulových slupek nebo silným černým čajem. Papír získá nádherný, patinovaný vzhled starodávného pergamenu. Po jeho uschnutí a vyrovnání už jen stačí nakreslit mapu k tajemnému podzimnímu pokladu v lese nebo na zahradě.

A když budete hotoví, můžete mi napsat na b.gill(zavináč)seznam.cz, jak se vám to všechno podařilo.