Ahoj, členové Ptačí hlídky!

Krmítka už máte vyčištěná, slunečnice je nachystaná a deníky připravené? Skvělé.

Dnes vám tedy posílám první odměnu – povídání o ptácích. Dnes si budeme povídat o našich nejčilejších sousedech, o sýkorkách.

Když sýkorka letí třeba přes zahradu, neletí rovně.  Kdybyste chtěli nakreslit její let, nebyla by to rovná čára, ale vlnovka. Několikrát mávne křídly a vyletí nahoru. Pak křídla přitiskne k tělu a snese se dolů jako na neviditelné houpačce. Pak zase nahoru a zase dolů. Vypadá to, jako by se vznášela na neviditelných vlnách. Podle toho poznáte sýkorku na dálku.

I na krmítku je sýkorka jako akrobat – ráda šplhá a na lojové kouli visí hlavou dolů, aby na ni větší ptáci nemohli.

U nás v Rychlebech nejčastěji potkáte tuhle trojici:

Sýkora koňadra

Sýkory koňadry jsou největší a nejodvážnější ze všech sýkorek a často jsou u krmítka jako první. Poznáte je podle žlutého bříška, na kterém mají černý pruh jako černou kravatu na žluté košili. K tomu černá čepička a nemůžete si je splést.

Až budete sýkoru koňadru pozorovat na krmítku, koukněte se jí na bříško. Pokud je černý pruh široký a táhne se až dolů mezi nožky, pak je to sameček. Samičky ho mají užší a dole se ztrácí.

Sýkora modřinka

Dalšími návštěvníky jsou sýkory modřinky. Sýkora modřinka je jako ptačí princezna. Je menší než koňadry a více plachá. Kolem očí a pod zobáčkem má linku z černých peříček a na hlavě nosí zářivě modrou čepičku. Podle toho ji snadno poznáte.

Modřinky jsou lehounké jako pírko a dovedou se udržet i na těch nejtenčích větvičkách nebo se jen tak za drápek zavěsit na lojovou kouli hlavou dolů.

Sýkora uhelníček

Sýkoru uhelníčka bychom mohli přirovnat k malému lesnímu skřítkovi. Ve městě obvykle nebývá k vidění, ale u nás v Rychlebech ano. Je maličká, nejmenší z našich sýkorek. Váží asi jako jedna a půl kostky cukru – 9 gramů. Má černou čepičku, bílá líčka a okrově zbarvené bříško. Na krmítku se objeví jen na malý okamžik. Popadne semínko a odletí s ním do bezpečí. Miluje jehličnaté stromy, takže pokud bydlíte blízko lesa, tak se s velkou pravděpodobností setkáte.

Sýkorky jsou rychlíci. Na rozdíl od holubů u jídla nesedí, ale mají raději jídlo “to go”. Pozoruj sýkorky, jak přiletí na krmítko, popadnou semínko slunečnice a rychle s ním odletí na nejbližší větev. Tam si ho přidrží drápky a na semínku si pochutná.

Zapiš si do deníku:

Co mají které sýkorky rády? Dávají přednost slunečnici nebo lojovým koulím?

Jak dlouho sýkorce trvá, než rozlouskne a sní slunečnicové semínko? Změř to stopkami a zapiš si rekordmana.

A abych nezapomněla:

💡Tip pro ptačí hlídku

Z lojových koulí určitě sundej síťku. Může být nebezpečnou pastí pro malé sýkorčí nožky s drápky.

Taky se držíš tohohle hesla?

“Ptačí hlídka nelení, zimu ptáčkům zpěváčkům v radost promění!”

Tady ti ještě posílám fotografie sýkorek, abys se ti dařilo je rozpoznat:

Fotografie jsou z webu Pixabay