Vzpomínáš si, co se stane, když přiletí na krmítko pan baron strakapoud? Všichni mu uvolní místo a couvnou do uctivé vzdálenosti. Je ale jeden ptáček zpěváček, který si dovolí přidrzle vklouznout do krmítka a strakapoudovi sebrat sousto přímo od pusy. Vlastně od zobáku.
Tím ptáčkem je brhlík. Brhlík lesní.
Myslím, že se neurazí, když mu budeme říkat Zorro brhlík, protože je tomu filmovému hrdinovi v mnohém podobný.
Ale nejdříve, jak vlastně brhlík lesní vypadá? Je velký asi jako vrabec, tělo jako aerodynamický váleček. Oblečený je do krásně břidlicově modro-šedého kabátu s tmavším šosem, pod krkem má bílá peříčka a na bříšku je oranžový. Zobáček má ostrý jako kord, kterým filmový Zorro uměl šermovat tak rychle, že to oči ani nestačily sledovat. A brhlík? Bleskový nálet na krmítko, klovnutí, otočka a je pryč. Svým ostrým zobáčkem dovede zahnat i sýkorku, jako by Zorro podnikal výpady svým kordem.
Přes oči mají oba – Zorro i brhlík – černou škrabošku. A jak obratně se umí pohybovat! Zorro šplhal po hradbách a náš ptačí hrdina dovede jako jediný v lese šplhat po kmeni i větvích hlavou dolů.
Kromě toho, že je brhlík lesní mistrem šermu a akrobacie, má ještě jednu naprosto úžasnou vlastnost – je to ptačí meteorolog.
Jak můžeme pozorováním brhlíka předpovědět počasí? Všimněte si, že když se blíží silný mráz nebo vánice, začne se brhlík u krmítka chovat docela bláznivě. Co dělá? Létá směr krmítko – strom – krmítko – strom v mnohem rychlejším tempu než obvykle. Proč? Neplní si bříško, plní si spižírny. Ví, že když všechno zasype sníh nebo obalí ledovka, k dobrotám na krmítku se nedostane. Proto si dělá zásoby v horních patrech lesa, kde sníh a led tak snadno neulpí.
Takže když uvidíte brhlíka, jak zběsile odnáší slunečnicová semínka, připravte si teplé ponožky, svetry, čepice a rukavice. Patrně se blíží prudké ochlazení.
A jak vypadají brhlíkovy spižírny? Brhlík není jako sysel, nemá všechno na jednom místě, ale má své zásoby v desítkách až stovkách různých škvír a puklin v kůře stromů, kam si semínka svým ostrým zobáčkem zasouvá nebo i zatlouká. A aby semínka nebyla vidět, zakryje je ještě i kouskem kůry nebo mechu.
Často jsou jeho skrýše na spodní straně větví velkých stromů, kde mu zásoby nezapadnou sněhem. Tam k nim může přilézt (samozřejmě hlavou dolů) i uprostřed vánice.
Zorro brhlík je zároveň skvělým parťákem.
Noci v Rychlebech bývají mrazivé. Zatímco strakapoud (pan baron) spí ve své dutině většinou sám, brhlíci jsou v zimě mnohem společenštější. Často se sejde v jedné dutině nebo budce na noc i několik brhlíků najednou. Přitisknou se k sobě, načepýří peří a vytvoří jednu velkou péřovou kouli. Tím, že sdílejí tělesné teplo, ušetří obrovské množství energie. Ráno pak z dutiny nebo budky vyskakují jeden po druhém jako opičky a rozletí se hledat snídani.
Budou ji mít u vás připravenou? Určitě ano, protože: “Ptačí hlídka nelení, zimu ptáčkům zpěváčkům v radost promění!”
💡Tip pro ptačí hlídku
Dívej se, jak se brhlík pohybuje po kmeni stromu, a pak si jeho trasu zakresli do deníku pomocí šipek.
Pokus se zasunout semínko slunečnice do pukliny v kůře stromu tak, aby tam pevně drželo. Šlo to? Asi to nebylo úplně jednoduché. Jak to ten brhlík jenom dělá? Zvládne to jen díky svému ostrému zobáčku.
Pozoruj brhlíka na krmítku a pokus se udělat z toho, co jsi viděl, komiks.
Brhlík lesní – foto z Pixabay.com
