Prázdniny jsou v plném proudu a s nimi i naše letní Superčtvrtky. Ten druhý v pořadí, který se uskutečnil 9. července 2026, sliboval už předem pořádnou dávku dobrodružství. Pětadvacet zvídavých dětí se vydalo po stopách dávných ochránců přírody, aby odhalilo tajuplné poselství lesních strážců. Jejich cesta za poznáním a dobrodružstvím vedla na magické místo Rychlebských hor – na Boží horu u Žulové.

Přečtěte si, jak popisuje tuhle výpravu vedoucí Věrka Rumanová:

Naše dobrodružství začalo už samotnou cestou, která byla pro děti z různých koutů regionu prvním velkým zážitkem. Abychom se všichni bezpečně potkali na startovní čáře, rozdělili jsme se na dvě expediční skupiny. První skupina vyrazila ranním autobusem z Javorníku přes Bernartice do Žulové pod dohledem našich skvělých kolegyň (p. Šindelkové, p. Rieglové, p. Hankeové a p. Hanákové). Jelikož první skupina dorazila už o něco dříve než zbytek výpravy, zkrátili si čekání seznamovacími hrami, které okamžitě vtáhly děti do děje a skvěle je propojily.

Druhá skupina z Uhelné dorazila o chvíli později se mnou a s p. Kozubovou.

Jakmile jsme byli kompletní, usedli jsme do společného komunitního kruhu. Tam jsme dětem představili legendu o lesních strážcích. Aby získaly jejich ukryté tajemství a poklad, musely prokázat odvahu, týmovou spolupráci a splnit řadu úkolů, za které postupně získávaly dílky tajuplné mapy, která je měla k pokladu dovést.

Vydali jsme se po křížové cestě vzhůru k vrcholu Boží hory. Pro některé z našich nejmladších účastníků, kteří s námi byli na takové akci poprvé, to byl sice náročný výstup, ale odhodlání jim rozhodně nechybělo. Po zdolání prvního strmého stoupání čekala děti zasloužená svačina spolu s odpočinkem na lesní zastávce. A právě zde ukryli lesní strážci své první indicie vedoucí k pokladu. Odpočaté a občerstvené děti se rozdělily do čtyř týmů vedených našimi skvělými vedoucími a pustily se do plnění úkolů.

Prvním z nich byla přírodní hledačka. Týmy měly za úkol najít přírodniny podle originálního zadání (např. předmět ve tvaru písmene V nebo věc větší než vlastní dlaň). Nejdůležitějším ekologickým pravidlem bylo, že se nic nesmělo trhat ani ničit – vše jsme jen pozorovali a sbírali ze země a děti prokázaly obrovskou kreativitu.

Druhým úkolem byla zkouška paměti. Vedoucí ukázaly dětem na několik vteřin skupinu lesních předmětů, dva z nich tajně odebraly a děti měly uhodnout, co zmizelo. Naše malé detektivy tato hra nesmírně bavila a ukázali skvělý postřeh.

Jako třetí přišel na řadu úkol s názvem Geometrie přírody. Šlo o hledání neobvyklých tvarů vytvořených z klacíků a kamínků a plynule nás to navedlo na další trasu směrem k cíli.

Netrvalo dlouho a lesní pěšina nás dovedla až na samotný vrchol Boží hory, odkud se nám naskytl nádherný výhled do krajiny Rychleb. Po dalším odpočinku a posilnění přišla na řadu zkouška té nejcennější vlastnosti – spolupráce. Děti dostaly za úkol chytnout se za ruce a týmy tak vytvořily dlouhé hady. Společně musely projít členitou překážkovou dráhu. Nešlo by to bez tolerance, vzájemné pomoci a trpělivosti, ale všechny děti byly skvělé a zvládly to na jedničku.

Při zpáteční cestě do Žulové už sluníčko pořádně hřálo, a tak byla první zastávkou zasloužená točená zmrzlina. Před samotným odjezdem domů však děti musely vyřešit poslední hádanku lesních strážců, která je dovedla k samotnému pokladu. Díky své bystrosti hádanku rychle rozluštily a s radostí si rozdělily zaslouženou odměnu.

Domů se děti vracely unavené, ale se zářícíma očima, plné nových přátelství, zážitků a nových znalostí o naší krásné přírodě. Už teď se nemůžeme dočkat, co nám přinese další Superčtvrtek.