Začal listopad. Do práce za šera, z práce skoro za tmy, a když svítí sluníčko, pohrává si s barevným listím a stromům i postavám tvaruje legrační dlouhé stíny. V tomto týdnu u nás slunce svítilo každé ráno a zároveň s deštěm malovalo nad naší školkou nádhernou duhu. To se i malým uplakánkům šlo do školky lépe.

Listopadové počasí neláká už tolik k vycházkám, přesto se vydejte na podzimní výpravu spojenou s hledáním pobytových znaků zvířat a nebo třeba s lovem. S lovem stop. V listopadu nebývá nouze o deštivé dny, a tak se na lesních rozmoklých cestičkách nebo na poli dají najít nejenom psí stopy, ale i srnčí nebo stopy divočáků. Potom si z nich můžete udělat odlitky. Jak se to dá udělat?

  • Stopu a její nejbližší okolí pečlivě očistíme od zbytků suché trávy listí nebo kamínků.
  • Páskem tvrdého papíru spojeným kancelářskou sponkou stopu ohraničíme, aby se sádra neroztekla.
  • Stopu lehce zaprášíme suchou sádrou.
  • Z vody a sádry si připravíme hustou kaši (vždy sypeme sádru do vody, ne naopak) a nalejeme ji do stopy. Vrstvu uděláme raději větší (cca 3 cm), aby se později odlitek nerozlomil.
  • Necháme sádru zatvrdnout. To chvíli potrvá, a tak pokračujeme ve vycházce a na zpáteční cestě se ke stopě vrátíme v naději, že tam ještě bude.
  • Sundáme papírový rámeček a odlitek opatrně vyjmeme.
  • Po úplném zaschnutí ho doma jemným kartáčkem očistíme.

Stejně tak jdou zvířecí stopy odlít i ze sněhu, jen je třeba je důkladně před odlití zaprášit sádrou.

Tenhle „reliéf“ můžeme použít k dalším hrám, a nebo ho potřeme tukem a pomocí něj vytvoříme stopy novým otisknutím do sádry.

A co  tak si s dětmi vytvořit nádobu na měření srážek? Stačí k tomu velká rovná litrová průhledná plastová lahev (taková ta nejobyčejnější), pár kamínků, pravítko a permanentní popisovač. Dětem lahev připravíme tak, že jí uřízneme vrchní část. Potom s nimi společně nakreslíme stupnici s centimetrovým měřítkem. Stupnice by měla začít nulou až tam, kde začíná přímý sloupec. Dno lahve zatížíme kamínky a do nuly dolejeme vodou. Pak zasuneme odříznutý vrch do lahve hrdlem dolů (samozřejmě bez uzávěru). Lepicí páskou obě části spojíme a postavíme ven. Každý den pak po určité období s dětmi zapisujeme, kolik centimetrů vody napršelo. Záznamy si můžeme schovat. Když budeme v příštím roce měření opakovat, můžeme ho s tím letošním porovnat.

Děti bude jistě také zajímat, jak dešťové kapky vznikají a co se s vodou dále děje, a tak si o tom s nimi povídejte.

Barevné listí, které spadlo ze stromů, je promoklé, ale přesto se dají ještě najít krásné kousky. Když je vylisujete, ale nepřesušíte, můžete s nimi polepit sklenice „zavařovačky“, které budou sloužit jako lampičky. S listopadem nastala tmavá část roku, a tak různé lampičky a lucerničky dovedou rozveselit vnitřní i venkovní prostory.

A nebo si s dětmi vyrobte obaly na čajové svíčky. Jestli máte keramickou hlínu a možnost výrobky vypálit, obtiskněte žilnatinu listů do hliněných placiček, ořízněte je podle tvaru listů a přes misku zabalenou třeba v potravinářské fólii můžete vytvarovat obal na čajovou svíčku, mističku nebo třeba talíř. Pokud budete skládat lístky na formu zvenku, nezapomeňte výrobek zavčas z formy sundat. Schnutím se zmenšuje a popraskal by.

Rádi byste pro děti něco jednoduššího? Co tak třeba brambory?

Kopu, kopu brambory, mám jich plné komory,

Uvařím je na loupačku, pozvu na ně naši Kačku,

Ta se bude mít, ta se bude mít.

Kopu, kopu brambory, mám jich plné komory,

Navařím z nich hrnec kaše, pochutná si na nich Vašek,

Ten se bude mít, ten se bude mít.

(Písnička Viktora Kalabise a Václava Čtvrtka)

Dostala jsem v obchodě tašku brambor, které už nebyly k prodeji. Nejsou seschlé ani shnilé, jsou jen na jedné straně trošku nazelenalé. Tak si z nich vytvoříme s dětmi za použití dalších přírodnin malá strašidýlka a také jim z nich vyřežu razítka.

Jak? To jistě víte. Brambory rozpůlím a vyřežu z nich trojúhelníky, čtverce, kolečka nebo jiné tvary a vyříznu i držátko, aby při tisknutí razítka neklouzala z ruky. Ráda pro výrobu razítek používám také vykrajovačky na linecké cukroví – hvězdičky, srdíčka, květiny apod. Zaryji vykrajovačku do řezné plochy bramboru a přebytečné části opatrně odkrojím.

Razítko pak děti natřou hustou vodovou nebo temperovou barvou a otiskují na papír. Vytváříme různé vzory, kterými můžeme ozdobit papírové krabičky, vytvořit balicí papír, záložky do knihy nebo ozdobné pruhy, které budou tvořit okraje nástěnek s obrázky.

Vaše děti bude jistě taé zajímat i vyprávění, jak brambory rostou. Ukažte jim obrázky,  popovídejte, jak se brambory dostaly k nám do Evropy, upečte si s nimi brambory v popelu nebo společně doma udělejte bramboráky. Nějaký brambor schovejte do papírového sáčku a uložte do temna. Po čase ukažte dětem klíčky, kořínky a možná se na nich začnou tvořit i nové malé brambůrky.

A ještě nakonec otázka: Nezapomněli jste si zasadit do květináčů a truhlíků cibule sněženek, narcisů, hyacintů, modřenců, krokusů nebo tulipánů? Je opravdu nejvyšší čas. Uložte je pak na tmavé chladné místo a nezapomínejte vlhčit. Ven už je raději teď nesázejte. Pokud totiž do mrazů cibulky nezakoření, tak namrznou a shnijí. Na zakořenění potřebují cibulky zhruba 10 týdnů (tulipány 12): pak už je kdykoli můžete přenést na světlo (ale ne hned do tepla) a nechat vykvést. A to už  bude zase jaro…